Ministr Chovanec se nechal slyšet, že uprchlíci se nyní Česku vyhýbají a je to možná i díky jeho tvrdému postupu. Není to žádné "možná", je to potvrzený fakt. Dobrovolníci na vídeňském hlavním nádraží se snaží každému z uprchlíků vysvětlit, že jízdenky do Berlína přes Prahu jsou jízdenkou do lágru za ostnatým drátem.

Přestože to doposud všemožně odmítal, tímto vyjádřením Chovanec potvrzuje skutečnost, že z porušování lidských práv v detencích za účelem odstrašení migrantů se v Česku stala vládní politika a tvrdé podmínky zde panují záměrně. Odmítání tohoto faktu je jen pokrytectví.

Chovanec dále tvrdí, že jiný postup od ministra vnitra ani není možné čekat. Možná by se v tomto směru mohl podívat na kroky, které činí jeho chorvatský protějšek Ranko Ostojić. Ačkoli přes jeho zemi prošlo přes 300 tisíc lidí, dokázalo se o ně Chorvatsko postarat s lidskou tváří a to vše při zachování bezpečnosti své země.

Pokrytectví Chovance jde ale i za hranice Česka. Kritizuje roztříštěnost názorů evropských zemí. Nebylo to ale zejména Česko a jeho východoevropští kolegové, kdo názory zemí EU tříští? 

Dále Chovanec dokonce kritizuje OSN za to, že snížila potravinovou pomoc v uprchlických táborech pro nedostatek peněz. A že namísto toho, aby si OSN řekla o pomoc, tak kritizuje podmínky v českých detencích. Zda je to důsledkem ministrovy ignorace nebo neznalosti světových jazyků není jasné, ale člen české vlády by mohl vědět, že OSN požádala země EU naposledy na zářijovém zasedání evropských lídrů, aby alespoň dorovnaly(!) svůj příspěvek na Světový potravinový program na loňskou úroveň. Co jiného měla OSN dělat než krátit potravinovou pomoc, když např. Česko za první polovinu roku poslalo o čtvrtinu méně peněz než vloni a ve výši našich příspěvků nás předstihly i Peru a Tanzanie? 

Vrchol pokrytectví však Chovanec jako už tradičně nasměroval vůči dalším evropským zemím. Pokud by - dle jeho slov - všechny země dodržovaly pravidla, žádný nelegální migrant v Česku není. Představitel sociální demokracie tak nepředvedl ani milimetr solidarity nejen s uprchlíky, ale ani s dalšími evropskými zeměmi. Pokud by totiž všechny země dodržovaly zjevně nefunkční dublinská pravidla, hostilo by dnes Řecko na půl milionu uprchlíků! Jak by tuto situaci mělo Řecko zvládnout, to nám ovšem ministr Chovanec zapomněl sdělit.

Nejsou to uprchlíci, kdo pro Česko představuje bezpečnostní riziko. Dlouhodobým bezpečnostním rizikem je pokrytecký, alibistický a nekompetentní ministr vnitra osobně. Situaci Česka totiž neohrožuje příval uprchlíků, ale pokrytecká kritika a poučování dalších evropských zemí. To vše od ministra země, jejíž dosavadním vrcholem "řešení" uprchlické krize bylo zavírání dětí za ostnatý drát. A v čem to riziko spočívá? Až budeme v budoucnu potřebovat pomoci my, můžeme očekávat, že se nám místo ní dostane díky Chovancovi jen pár namyšlených rad.